živý kraj

karlovarský kraj

Aktuální počasí

Počasí dnes:

16. 10. 2018

poloj

Bude skoro jasno až polojasno. Denní teploty 18 až 22°C. Noční teploty 11 až 7°C.

Přehrát/Zastavit Další

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

 

Mobilní verze

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Z kroniky města - rok 1945

Historie Lázní Kynžvartu a celého našeho pohraničí je stálým bojem s rozpínavostí Němců. V roce 1938 a 1939 se požadavky Němců stupňují, nastává útlak a tyranizování Čechů v tomto prostoru usazených. Když v září 1939 odtrženy od našich zemí tzv. Sudety, kdysi ryze české kraje, museli Čechové stěhovati do vnitrozemí. Podle sčítání obyvatelstva z r. 1939 bylo v Kynžvartu 51 Čechů a 987 Němců. Téměř všichni Čechové opustili své místo.

Přišla druhá světová válka a v Kynžvartě zní jen německý pokřik. Ve fanatickém vzrušení a rasové nenávisti vůči židům zapálili Němci a do základů zbořili židovskou modlitebnu, která byla jednou z nejstarších ve střední Evropě. Stejný osud stihl i židovský hřbitov, který byl srovnán se zemí a náhrobními kameny vydlážděn kynžvartský chodník. Zatím celá Evropa hoří, tvrdá německá bota šlape a dusí všechna lidská práva, hrůzy a nekonečná utrpení celých národů jsou psána v létech 1939-1945. Ale pevná víra ve spravedlnost a láska k vlasti a národu sílila všechny vystěhovalé zdejší Čechy, po celou dobu strašlivé války, že přijde chvíle, kdy se vrátí do svých domovů v klínu Císařského lesa. Někteří zůstali v koncentrácích německého gestapa, jiní jako zahraniční vojáci bojovali za naši svobodu. A přišel 5.květen 1945 - den národní revoluce.

Tohoto slavného a historického dne přiblížili se američtí osvoboditelé od Chebu k Žandovu, Staré Vodě a Amonsgrünu (Úbočí). Tyto vesnice obsazovali za tmy. V neděli ráno 6.května 1945 bylo již slyšeti blízkost boje. Německý velitel města Lázní Kynžvartu udílel poslední rozkazy k obraně města. Funkcionáři NSDAP nařídili obsazení všech pancéřovaných záseků a kulometných hnízd. Ještě téhož dopoledne však německé ženy zdejšího města demonstrovaly před budovou nynější radnice a žádaly vydání města bez boje. V poslední chvíli jsou dány ještě rozkazy k zničení železničního viaduktu u Zaječího dvora a u Žandova. K jedné hodině odpoledne začal přímý útok na město. Americké pancéřované vozy se blíží třemi proudy k Lázním Kynžvartu a začíná prudká palba. Směrem od zámku a Amonsgrünu zaútočili Američané velmi rychle. Od Galgenbergu (Šibeniční vrch) vypálila německá obrana několik dělových ran, které však zasáhly jen prázdný terén v blízkosti zámku. V západní části města se ozývá rychlá kulometná palba a již stojí americké pancíře před radniční budovou. Starosta města Rösler předává americkému veliteli bílou vlajku a Lázně Kynžvart se tím vzdaly.

Pancéřové vozy postupují pak směrem na Kladskou, kde několik členů RAD s kulomety a pancéřovými pěstmi kladlo v lázeňské čtvrti odpor. Po krátkém boji a po zastřelení několika mladých německých fanatiků, byl odpor zdolán a celé město obsazeno.

Dne 18.května byl jmenován Národním výborem v Chebu vládní komisař pro Lázně Kynžvart četnický štábní strážmistr Antonín Kučera, který se vrátil jako člen vojenské jednotky československé z osvobozené věznice Creussenu. Ten rozpustil německé obecní zastupitelstvo, sesadil starostu a vzal část německého úřednictva do slibu podle směrnic národního výboru v Chebu. Byl představen místnímu americkému veliteli majoru Don O.Curiemu. Vládní komisař nařídil české úřadování, ač byl v úřadě sám, který dovedl česky psát.

Německá armáda zanechala v okolí města mnoho výstroje a výzbroje, kteréžto shromažďovány byly na určená místa. V městě bylo asi 600 uprchlíků, dále německý vojenský tábor asi se 600 rekonvalescenty, obojí pod vojenskou správou americkou. Počet obyvatelstva s civilními uprchlíky je přibližně 3000 osob, jejichž zásobování bylo v této době pro vládního komisaře nemalou starostí.

Všechny veřejné, obecní a farní budovy, kostel, zámek knížete Metternicha byly označeny státními vlajkami. Zabaveny státní a obecní budovy. Dne 28.května dostavil se do města četnický oddíl s 29 muži, kteří byli zde ubytováni. Jejich prostřednictvím byli prověřováni místní Češi, kteří zde zůstali po dobu okupace stejně jako ti, kteří nově přicházeli. Byla zjišťována jejich národní a státní bezúhonnost.

Mezi prvními navrátivšími se Čechy byla herečka Anna Sedláčková, která musela v r.1938 opustiti svůj dřevěný weekendový domek č.311. Také hotel "Na Výsluní" byl ihned převzat zástupcem pražského obchodního grémia Rudolfem Terytzem. Velkostatek Metternich byl převzat do národní správy, prozatímním národním správcem jmenován lesní Josef Vollner. Dohled na místní lázeňské objekty převzal vládní komisař Antonín Kučera, který nařídil vybírání lázeňské taxy pro Američany a vojáky německých lazaretů.

Při odsunu prvních Němců zřízena zajišťovací a bytová komise, která vedla seznamy opuštěných bytů a majetku se v nich nalézajícího. Byty byly zapečetěny a majetek propadl ve prospěch státu. Seznamy majetku uvedeny dle rozhodnutí bytové a zajišťovací komise. Uvolněné byty byly přidělovány nově přistěhovalým Čechům, stejně jako přidělován nábytek a zařízení.

Tehdejší členové bytové a zajišťovací komise byli Karel Kratochvíl, Vilém Martan a Josef Jandus.

Zámek Metternich byl obsazen americkým velitelstvím, později pak po stažení amerických posádek z naší republiky byl spravován a chráněn americkým velvyslancem Steinhardtem, jehož přičiněním a zásahem zůstal zámek v původním stavu. Poslední majitel z rodu Metternich-Winneburg opustil zámek v květnu 1945 a se svolením okupačních úřadů přesídlil na zámek Johannisburg v Německu. Velvyslanec Steinhardt předal pak zámek s velkým parkem jako cennou historickou a kulturní památku Národnímu pozemkovému fondu, který jej podnes spravuje. Po soupisu všeho inventáře má býti tento objekt zveřejněn všemu lidu jako velmi cenná historická, kulturní a přírodní památka Československé republiky.

Dne 9.července v době od 15-16 hodin bylo u nás krásně pozorovatelné částečné zatmění slunce, protože bylo velice jasno.

Dne 1.října byl opět zaveden normální středoevropský čas (letní čas byl od 1.dubna) posunutím hodinových ručiček o 1 hodinu kupředu.

Dne 12.července svolána první ustanovující schůze místní správní komise. Její předseda vládní komisař Antonín Kučera mimo obvyklých formalit pronesl: "Dnes předávám vládu do rukou nás všech, tj. do rukou zástupců lidu a do rukou lidu...". Členové MSK byli: Karel Kratochvíl (poštmistr), Vilém Martan (soudce), Josef Jandus (pošt. úředník) a Vladimír Míka (přednosta žel. stanice).