živý kraj

karlovarský kraj

Aktuální počasí

Počasí dnes:

19. 7. 2018

zatazenosde

Bude oblačno až zataženo, místy přeháňky nebo slabý déšť, v Čechách místy až polojasno a srážky jen ojediněle. Denní teploty 20 až 24°C, v Čechách 24 až 28°C. Noční teploty 14 až 10°C.

Přehrát/Zastavit Další

Kalendář

 

Mobilní verze

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Znak a pečetě

Znak města

Přestože doklady o existenci kynžvartských znakových pečetí známe od druhého desetiletí 16.století,předpokládáme,že Kynžvartští získali znak v 15.století za vlády pánů z Plavna.Snad již v husitské době za Jindřicha II. z Plavna,ještě předtím,než v roce 1435 zastavil kynžvartské zboží svému zeti Hynkovi Krušinovi z Švamberka.Z roku 1448 známe totiž Švamberkovo privilegium , jímž se potvrzovala městská práva,udělená Kynžvartským již Jindřichem II. (držel Kynžvart již v roce 1414).Mohlo tomu také být až po roce 1454,kdy skončila Švamberkova zástavní držba Kynžvartu,za opětné držby Jindřicha II. či až za vlády jeho syna Jindřicha III. (připomíná se roku 1471).Snad se projevuje účast pánů z Plavna na tvorbě kynžvartského znaku použitím horní poloviny vzpřímeného zlatého lva,kterého měli Plavenští ve svém erbu.Na zmíněných pečetích však nenalézáme polcený štít,takže nemůžeme jednoznačně mluvit o polceném štítu již od 15.století,zejména když barvy kynžvartského erbu jsou doloženy až od poloviny 19.století.Od té doby tvoří kynžvartský erb polcený štít,jehož pravá polovina je stříbrná a levá červená.V něm je uprostřed horní polovina doleva otočeného zlatého vzpřímeného lva.Zda byl štít polcený již od 15.století,nedovedeme zatím rozhodnout.

znak
Všechny kresby a popisy kynžvartského erbu jsou v podstatě správné.Jazyk lva by měl být též zlatý a ne červený.Konstatování o přechodném užívání tří černých lastur ve stříbrném poli se Kynžvartu zřejmě netýká;šlo o původní rodový erb Metternichů,kteří drželi Kynžvart od pobělohorských konfiskací.Nedoložené je tvrzení,že Kynžvart získal znak od Karla IV.

Pečetě města

Známe sedm pečetí a dvě razítka,na nichž byl vyobrazen městský znak.

Nejstarší dvě pečetě jsou doloženy od druhého desetiletí do druhé poloviny 16.století.Starší měla průměr 23 mm,uprostřed znak a kolem něho na zprohýbané stuze legendu v gotické miniskule : "march kunigs wart";ve čtvrtém dílu stuhy byly čtyři kroužky.Druhá o průměru 30 mm byla vně ohraničená dvěma linkami.Její opis v trojdílné stuze nad znakem byl též v gotické miniskule : "s konge wart march".

Další dvojici pečetí známe až z 18.století.Větší měla průměr 30 mm a menší 23 mm.Obě měly stejně rozloženou legendu jako předcházející pečetě,jenže majuskulní : "S KONIGS WART*STATT".Menší byla vně ohraničená sekaným věncem a nad prostřední stuhou vyrůstaly tři květiny.Větší,vně ohraničená dvojlinkou,měla na stejném místě pouhou hvězdičku.Z rozmezí 18. a 19.století pocházela pečeť o průměru 33 mm.Podobala se naposledy zmiňované menší pečeti se třemi květinami nad prostřední stuhou.

U dvou pečetí z 19.století se setkáme s odchylným vyobrazením znaku.Oválná pečeť 26x29 mm s bodovcem na vnějším okraji a neodděleným majuskulním opisem : (od deváté třetí hodiny) "ST.KÔNIGSWART" měla ve štítu téměř celého dvouocasého lva ve skoku.Na malé oválné pečeti (16x17 mm),která byla vně ohraničená bodovcem a měla majuskulní opis : "*KONIG S*WARTH",byl zase v pečetním oválném poli celý jednoocasý lev,otočený však doleva.

Celý český lev s korunou na hlavě byl zase na oválném razítku (27x30 mm) kynžvartského městského soudu někdy v 19.století - razítko mělo neoddělený majuskulní opis : "STADTGERICHT KÔNIGSWART".Razítko místního národního výboru z roku 1948 o průměru 26 mm mělo již správný znak.