Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Odkazy

živý kraj

karlovarský kraj

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 31 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 1 2 3 4 5 6

Mobilní aplikace

V obrazeGoogle playApp Store

Dotace z rozpočtu Karlovarského kraje

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

CEDES

 CEDES

Rozpočet

Rozpočet

Obsah

Historie města v datech 1945

Už během měsíce dubna 1945 bylo na nařízení vyšších míst NSDaP nařízeno vybudování obrany a opevnění města Kynžvart. Byly zřizovány pancéřové zábrany, připravovaná kulometná hnízda a okopy pro stojícího střelce, kam měli být umístěni vojáci s pancéřovými pěstmi.

Tuto práci zajišťovalo vojsko RAD, které mělo kasárna v nynějším objektu Českých lesů. Od začátku měsíce května byla přerušena dodávka elektrického proudu do Kynžvartu.

Od 3.do 4.května 1945 se kolem Kynžvartu ozývaly detonace, byly vyhazovány železniční mosty u sklárny a “Zaječáku", dále u Mariánských Lázní, Žandova a dál na Cheb. Na rozkaz vojenského velení měla být vyhozena do vzduchu hráz dvouhrázového rybníka, aby zaplavila silnici a tak znemožnila z této strany příchod americké armádě.

Po silnici Stará Voda - Cheb, neustále proudily vojenské kolony a bylo slyšet dunění dělostřelecké palby.

5.května 1945 byl najednou klid, ale ve městě samotném rostlo obrovské napětí. Místní velitel pobočky NSDaP nařídil totiž obranu města a boj až do posledního muže. Jakmile se toto rozneslo mezi obyvatelstvo, vzbouřily se ženy, vyšly na náměstí a donutily velení, aby tento rozkaz zrušilo. Zároveň se někteří obyvatelé pokusili o zničení pancéřovým zábran. Mezitím ale místní členové Volksstrurmu museli na rozkaz obsadit pancéřové zábrany a okopy a měli alespoň bránit silnice směrem na Mariánské Lázně, Kladskou a Lazy. Pomalu se začala na domech objevovat bílá prostěradla, která měla znázorňovat bílé prapory, že se město vzdává.

V noci z 5.na 6.května 1945 byl celkem klid, ale určitě málo lidí spalo, neboť druhý den se očekával příchod americké armády, která už večer dorazila na zámek.

6.května v 9,30hod., vyslal tajně starosta Rösler vyjednavače Josefa Pistrola, který mluvil anglicky, naproti Američanům, aby jim vysvětlil jaká je situace v Kynžvartu, a že se město chce dobrovolně vzdát. Mezitím ale obsadily jednotky RAD a část skupiny Wermacht, celé lázeňské území, vybudovaly v několika objektech kulometná hnízda a byly připraveny na silný odpor. Starosta se odebral do lázeňské budovy, ve které byl lazaret, dnešní “Orlík", nechal se předvést k veliteli Dr.Mümdtrathovi a pokusil se společně dovolat na divizní komando Wermachtu, které bylo na Srkovci, aby toto nesmyslné bránění zrušilo. Toto se nepodařilo, a tak byla vyslána motorová spojka s písemnou žádostí. Odpověď však nepřišla.

Události začaly nabírat rychlý spád. Obyvatelstvo bylo většinou ukryto ve sklepech, ulice a náměstí bylo liduprázdné, jen občas projela motospojka směrem na Lazy. Kolem 14.00hodiny bylo slyšet od zámku dunění jedoucích tanků, ty se potom zastavily a vypálily směrem na Kynžvart několik ran z děl a krátké kulometné dávky. Mělo to být varování, že v případě obrany bude město rozstříleno.

Francouzští zajatci, kteří byli v hospodářské budově na zámku internováni, byli vítanými pomocníky Američanů, kterým pomáhali při první a rychlé orientaci při obsazování Kynžvartu. Po příjezdu na okraj náměstí bylo rychle zřízeno první velitelství. Na kopec, který se jmenoval Šibeničák, byl umístěn těžký kulomet, který měl střežit prostor kolem náměstí a náměstí a zajišťovat tak ochranu postupující pěchoty.

Starosta města předal americkému důstojníkovi, a od této chvíle veliteli města, kapitulaci. Tento důstojník byl Captain D. Fulleston od 16, 14 F.A.B. Pak už následovalo klidné a spořádané obsazování Kynžvartu až do chvíle, kdy americké tanky a pěchota narazily v lázních na organizovaný a tuhý odpor německých jednotek. Boj trval asi 30 minut. Padlo několik Američanů, ale více Němců. Pak už byl klid. Byl to po Chebu a Kynšperku třetí největší odpor německé brané moci na nynějším Chebském okrese. Samozřejmě, že mezitím starosta předával město, straničtí funkcionáři se převlékli na radnici do civilu a v převlečení se rozutekli do lesů.

První americký důstojník, který měl na starosti civilní obyvatelstvo a městské záležitosti, byl major O.Currier z první americké divize. Od něho byl také německý starosta pověřen dalším vedením úřadu až do příchodu Čsl.vládního komisaře Kučery, který přišel do Kynžvartu dne 18.května 1945.

A tak se začal pomalu vracet normální život do města. Američané si zřídili kuchyň v hotelu Kynžvartský dvůr, vyvařovalo se v benzinových kotlích před nynějším zdravotním střediskem a přijel dokonce autobus s kulturním programem. Malá tribuna byla na náměstí u pomníku padlých a zúčastnili se ho američtí vojáci a už i část Němců. Po odjezdů Vlasovců z lázní se tam nastěhovaly už čerstvé americké jednotky. Přicházeli postupně čeští dosídlenci, ale hlavně příslušníci “revoluční gardy" a první “zlatokopové". To už ale by byl jiný odstavec a jiná kapitola. Potom v následujících letech následoval 1946-1947 hromadný odsun Němců. Směli si sebou vzít pouhých 30kg toho nejcennějšího co měli, mimo peněz, zlata a šperků. Byl to hrozný pohled na lidi, kteří se loučili se svým majetkem a věděli, že se nikdy nevrátí. Tak skončila éra sedmisetletého žití na české půdě.