972 - 1356

Historie města v datech 972 - 1356

Dle historika Dr.Friedricha Krause obýval území dnešního Kynžvartu pohanský keltský kmen , a to od roku 388 až do roku 45 před Kristem. Toto malé opevnění se nazývalo “Molobodný Castelum”. Tento kmen uctíval své pohanské bohy Wotana , posvátné stromy i zvířata. Obětiště a posvátné místo , kde se za slunovratu a při úplňku konaly shromáždění Rady starších je u zámku na pahorku , který je znám jako “obětní hora”. Konaly se zde také soudy , rozdělovaly pastviny , loviště a byli zde pohřbíváni významní členové rodu a kmene.

První oficiální zmínka o Castelu je z roku 972 , kdy německý císař Otto I. , daroval Castelum a přilehlé území biskupovi Wolfgangovi z Regensburgu.

První zmínka o dokončení hradu je ze dne 4.8.1287. Výstavbu započal Konrad z Hohenbergu za panování českého krále Václava I. Stavba byla dokončena v roce 1287 jeho synem. To už byl na českém trůně slavný Přemysl Otakar II. , král železný a zlatý. Do této doby spadá také výstavba hradů : Loket , Cheb , Bečov a Přimda. Od roku 1287 se Castulum jmenuje “De Kungisewart”. Pro již malé městečko to znamenalo obrovský hospodářský vzestup , neboť se zde začaly usazovat různé druhy řemesel , přibyla posádka hradu a začal příliv nových obyvatel. Hradní posádka měla za úkol střežit obchodní cestu z Bečova přes Teplou do Chebu.

Na území dnešního kostela stála malá kaple a menší klášter. Městečko se začalo pomalu vzmáhat a bohatnout.

Postupem dalšího století ztrácel hrad významu. Hrad byl opuštěn a kolem roku 1345 se v něm usadili loupeživí rytíři , kteří přepadali obchodní karavany a zle loupili přilehlé okolí. Proto na žádost Chebských konšelů nařídil v roce 1348 Karel IV. , aby byl Kynžvartský hrad pobourán. A tak se také stalo. Hrad vypálili žoldnéři ve službách Chebských.

V roce 1356 uděluje Karel IV. Kynžvartu městskou pečeť , která znázorňuje lva se štítem a třemi liliemi.