Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Město Lázně Kynžvart
Lázně Kynžvart
Město Lázně Kynžvart Město Lázně Kynžvart

Město Lázně Kynžvart se nachází v chebském okrese Karlovarského kraje, uprostřed trojúhelníku lázeňských měst Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Dominantou města je na západním svahu položená lázeňská čtvrť, která vděčí za svůj vznik třem darům přírody: blahodárnému klimatu, minerálním pramenům a ložiskům slatiny v okolí.

Zobrazit více

Stavební historie hradu

Poloha hradu

Severně od města Lázní Kynžvartu trůní na jednom hustě zalesněném vrchu Slavkovského lesa zřícenina hradu Kynžvartu. 151 m dlouhá , prostírající se od severu k jihu , pokrývá vrchol hory. Novodobá mýtina umožňuje široký rozhled do kraje. Na západě zdraví Smrčiny , na jihu se táhnou vrcholy Českého lesa. V nejnižším místě údolí směrem k Dyleni se lesknou koleje železnice. Pohled těká daleko na jihovýchod do otevřené krajiny. Jen na sever brání výhledu vysoký les. Oku se nabízejí toliko skromné ruiny kdysi tak skvělého hradu. Jedině mohutná nárožní věž a část jižní fronty odolaly zubu času. Co se ubránilo silám přírody , to zničila lidská hloupost. Když v minulém století stavěli nový zámek a židovský hřbitov pod hradem , lámali z pevnostních zdí použitý stavební kámen.

Stavební historie někdejšího hradu

Pevnost se dělí na předhradí a horní hrad , které od sebe odděluje asi 20 m široký příkop. Horní hrad leží asi o 15 m výš než ostatní části hradu. V rozvalinách horního hradu je ještě zřetelně viditelná vstupní část , obrácená k předhradí. Hlavní fronta , obrácená do údolí , byla chráněná dvěma mohutnými nárožními věžemi. Západní věž je sice z větší části sesutá , přesto však je její půdorys rozeznatelný. Průřez vnitřku představuje nepravidelný čtyřúhelník , zatímco vnější plášť je kruhový. Na věži jsou ještě dobře zachovalé otvory po lešení. Jejich řady se opakují po 1,5 m. Na stavbě je nápadné použití červeně zabarvené malty , které dodávala bohatší přísada cihlové moučky hydraulické vlastnosti (tvrdnutí). Novějším kopáním byly získány uvnitř věže dobře zachovalé žlábkové střešní tašky (tzv.bobří ocasy).

V plánu horního hradu je v nádvoří zdůrazněn především palác , ke kterému již popsaná nárožní věž na straně příkopu převzala patrně také úlohu bergfrýdu. Přístup do horního hradu zajišťoval dřevěný most z patra protější budovy na předhradí. V rozvalinách předhradí , zarostlých mladým lesem , jsou dnes rozeznatelné tři domy a dále vnitřní hradba , místy stále ještě dosti vysoká. Pro dějiny budování hradů poskytuje dispozice příklad oné podoby hradu a předhradí , jak se utvářela již u výšinných opevnění pozdní doby hradištní v dosti běžné schéma.

Stavební plán a půdorysná rekonstrukce hradu

Kdo se chce dnes dostat na hrad , použije cesty , která vede mezi Zámeckým vrchem a Špičákem do hor a asi v poslední třetině stoupání uhne z vozové cesty ke zřícenině. Ovšem tato cesta vznikla teprve v poslední době. Dřívější přístup ke hradu vedl sedlem mezi Šibeničníkem a Zámeckým vrchem až k místu , kde stál židovský hřbitov , a odtud uhýbal k Mýtní louce. Padací most přes příkop , vylámaný do skály , spojoval hrad s okolním světem. Branou se vešlo do prvního nádvoří , kde stála věžovitá budova strážnice. Dobře zachovalé zdivo , na kterém jsou ještě zbytky omítky , potvrzuje tuto domněnku. Na jižní straně nádvoří stála poněkud vyvýšená pravoúhlá budova , rozeznatelná podle základů. Z brány , vedoucí do prostorného dvora , se nezachovaly žádné známky.

V jihozápadním rohu dvora stálo několik kamenných budov , ale musely tu být také dřevěné domy , jak naznačují docela dobře znatelné stopy. Předhradí dělil na jihu široký , pět metrů hluboký příkop od hlavního hradu. Padací most vedl k přední bráně , vestavěné v obvodové hradbě. Ta je na několika místech ještě zachovalá , jinde je však do základu zničena. Mezi hlavními budovami hradu a hradbou se nacházel úzký parkán , v jehož západním rohu se zvedala strážní a útočištná věž ; jak již bylo uvedeno , je to nejlépe zachovalá stavba hradu. Druhá brána , stojící vůči přední poněkud šikmo , vedla do vnitřního lichoběžníkového dvora , obehnaného devět metrů vysokou silnou zdí. Na jeho jižní straně se tyčil vlastní palác. Dvě rozvalené zdi , nesoucí ještě zbytky vápenné omítky , jsou jediné , co z této stavby zbylo. Co nejvíce ztěžuje zjišťování stop a jejich souvislostí , je vzrostlý les a divoké hloží , kterým je celý hradní areál zarostlý. Na samých korunách zdí rostou smrky a jeřáby , buky a černý bez. Val a jeho svahy jsou porostlé maliním , vysokým jako dospělý člověk. V příkopu naopak rostou po prsa vysoké kopřivy. Na jaře kvetou v suti petrklíče, věrně naplňující básnické slovo.

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.
Volně ke stažení:

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Jsme členy

MAS 21

MAS 21

www.mas21.cz
Mariánskolázeňsko, o.p.s.

Mariánskolázeňsko, o.p.s.

www.marianskolazensko.net
SMO ČR

SMO ČR

www.smocr.cz

Bad Bocklet (DE) www.badbocklet.de

Bad Bocklet je obec v okrese Bad Kissingen v Bavorsku v Německu. Je to obchodní město a lázně. Bad Bocklet leží v ohybu řeky Fränkische Saale ve Frankách asi 10 km severně od okresního města Bad Kissingen . Na severní straně obec hraničí s okresem Rhön-Grabfeld.

Schöneck (DE) www.stadt-schoeneck.de

Schöneck je město v okrese Vogtlandkreis ve Svobodném státě Sasko , Německo . Nachází se 18 km jihovýchodně od města Plauen , a 35 km severně od Chebu . Schöneck je známý jako největší lyžařské středisko ve východní části Německa. S více než 700 m.n.m. je nejvýše položeným městem v okrese Vogtland. Nachází se v „hudebním koutku“, v regionu, kterému se tak říká kvůli historii výroby hudebních nástrojů.

Kde nás najdete?

Město Lázně Kynžvart
nám. Republiky 1, 35491 Lázně Kynžvart