1863 - 1892

Historie města v datech 1863 - 1892

V roce 1863 zřizuje Richard Metternich vedle pramenu “Viktorka” první penzion. Tím dává základ a příklad na výstavbu celého lázeňského území. Na jeho počest přejmenovává město Kynžvart známou kyselku na pramen “Richard”. V tu dobu vyvěrá na malém území šest pramenů , které využívají k léčbě.

Rok 1865 byl rokem nešťastným pro město Kynžvart , neboť zuřily dva velké požáry , a to 15.srpna - shořelo 42 domů , mezi jiným radnice , škola , fara a kostel. Škoda byla vyčíslena na 150 178 zlatých. Krátce na to 8.11.1865 shořelo 73 domů na dolním konci města. Škoda byla tentokrát 161 375 zlatých.

Od 14.května 1868 patří soudní okres Kynžvart pod soudní hejtmanství Planá.

V roce 1870 , na sv.Margaretu , byl vysvěcen nový kostel v Kynžvartu páterem Josefem Martinem , synem mlynáře ze zámku. Tento mlýn stojí dodnes. V tom samém roce byl založen dvěma místními studenty , tělovýchovný spolek a o něco později byl založen první hasičský sbor.

V roce 1871 je dokončena železnice mezi Chebem a Prahou , nazvaná “železnice Františka Josefa”. Místní nádraží se jmenuje Sangaberg - Bad Königswart. Vznikem této železnice vzkvétá obchod se dřevem a u nádraží je založena a postavena sklárna na průmyslové sklo , o něco později pila a stáčírna na minerální vody.

V roce 1873 byla vydána první publikace o Lázních Kynžvart místním lékařem MUDr.Kohnem. V tomtéž roce , t.j. 1873 , kupuje kníže Otto Fridrich Schönburg-Waldeburg , osadu Kladskou s přilehlými lesy a polnostmi. Nechává postavit novou osadu ve Švýcarském stylu. Stavbu provádějí řemeslníci ze Švýcarska z Winterthuru. Později kupuje několik karpatských jelenů v Rumunsku , kříží je ze zdejšími a dosahuje tím pozoruhodných výsledků. Mezi panstvím Metternicha a Schönburga-Waldeburga je postaveno oplocení , aby zvěř nemohla migrovat. Metternich nechává zbudovat oboru nad nynějšími lázněmi a druhou velkou mezi Kynžvartem a Mariánskými Lázněmi. Toto byl důvod , proč nádraží je postaveno tam kde je a ne na místě dnešního pečovatelského domu , jak bylo původně plánováno. Metternich prostě nepovolil stavbu přes svojí oboru.

V roce 1876 je zakládáno několik dobročinných spolků a je založen mužský pěvecký sbor , pod vedením sbormistra pana Hanse Franka , komponisty a virtuóza na citeru. Koncertoval několikrát na císařském dvoře ve Vídni.

1.července 1877 jsou otevřeny první hotely v lázeňské čtvrti a tím se otevírají brány Kynžvartských lázní světu. Hned v první sezóně se zde mimo jiné ubytovala Belgická královna , dále princ Talleyrand de Sagan a baron Nathaniel Rotschild.

V roce 1878 je v Kynžvartu zřízena telegrafní stanice. Začíná rekonstrukce a přestavba městečka Kynžvart do nynější podoby. Práce prováděl a řídil stavitel a zároveň starosta Johan König.

V roce 1885 je ustanovena delegace Kynžvartských radních a zasloužilých občanů města , kteří odjíždějí blahopřát do Německa říšskému kancléři Bismarkovi , k jeho 70-tým narozeninám. Každý z nich dostává osobně od Bismarka stříbrnou pamětní medaili. V tom samém roce můžeme už číst v lázeňském seznamu jména : král Wilheim III. Král holandský s paní a princeznou.

13.ledna 1890 přichází na svět Franc Staroušek. Narodil se ve fořtově na Dolních Lazech. Celý svůj život zasvětil zdejší přírodě , stává se z něho významný přírodovědec - ornitolog. Umírá 11.listopadu 1957 v Německu.

V roce 1891 je sčítání lidí a domů a Kynžvart vykazuje tato čísla : 222 domů obydlených , 5 domů neobývaných , 16 domů po vyhoření. Město obývá : 466 rodin a bydlí zde 2001 lidí. Zámek vykazuje : 10 domů , 29 rodin se 127 osobami. V tu dobu naprosto převládá německý jazyk.

Rok 1892 přináší pro Kynžvart zlepšení,a to v podobě dostavby nové školy na náměstí. V tom samém roce je postaven altánek nad pramenem “Richard” a je otevřena nová kolonáda. Po dlouhém dohadování a plánování je vysvěcen nový hřbitov. Pramen "Richard" je vyhlášen jako nejlepší stolní voda a je už stáčen ve vybudované stáčírně.