Hřbitovy

Katolický hřbitov

Ve stráni nad kostelem je katolický hřbitov se starými kamennými náhrobky nebo ozdobnými kovanými kříži z metternichovské železárny v Plasech.Převládají zde formy empírové a biedermeierské.Na hřbitově byl v r.1838 pohřben i poslední chebský kat Karel Huss (1760-1838).Byl to vzácný a ušlechtilý muž,dobrý znalec historie,přírody a lidového folklóru Chebska.Na svých procházkách sbíral rostliny a kameny a založil pozoruhodnou mineralogickou a později i numismatickou sbírku.Z jeho pera vyšly i ilustrované Chebské dějiny,které však zůstaly jen v rukopise a jsou uloženy v knihovně kynžvartského zámku.Na svých toulkách přírodou potkal jednou neznámého cizince - rovněž sběratele minerálů.Dali se spolu do hovoru,vedeni stejným zájmem a tu překvapený kat poznal,že mluví se slavným J.W.Goethem,který nebyl jen básníkem,ale i vědcem-mineralogem.Od tohoto setkání se datuje pevné přátelství mezi oběma muži.Goethe si Hussa velmi vážil a až do své smrti v r.1832 si s chebským katem dopisoval a navštěvoval ho.Když bylo v Chebu r.1828 zrušeno hrdelní právo,doporučil J.W.Goethe kancléři Metternichovi,aby přijal Karla Hussa do svých služeb jako kustoda zámeckých sbírek na Kynžvartě .Metternich s tím souhlasil a současně od Hussa odkoupil všechny jeho sbírky přírodnin,mincí,obrázků i všechny jeho rukopisy a obohatil jimi své sbírky.Hussovi součastníci nedovedli docenit význam jeho osobnosti a tak nakonec umírá Karel Huss zapomenut a je pohřben u brány kynžvartského hřbitova,jak se dovídáme z jediného písemného záznamu.Těchto bran měl ovšem hřbitov několik a tak dnes již, bohužel,místo jeho hrobu neznáme a patrně je asi již nikdy nezjistíme.Svojí průkopnickou prací se však tento bývalý chebský kat a samouk zapsal nesmazatelně do kulturní historie Chebska.

Starý židovský hřbitov

Nad bývalou mateřskou školou (dnes již tento objekt neexistuje) , v ohybu silnice , kde odbočuje žlutě značená lesní cesta ke zříceninám kynžvartského hradu, objevíme starý židovský hřbitov. Židovská osada bývala ve městě již od dávných dob.Nejstarší náhrobky pocházejí ze 16.století,ale z písemných záznamů víme,že hřbitov byl založen již kolem roku 1405. Velká část hrobů byla nacisty zničena a náhrobních kamenů bylo s fanatickou nestoudností použito na vydláždění chodníků na hlavních kynžvartských ulicích. Po osvobození byly tyto kameny péčí místního národního výboru z dlažby vyzvednuty a uloženy u zdi starého židovského hřbitova.

Nový katolický hřbitov

Nachází se nad městem vpravo od silnice na Lazy.