Náhrobní kámen H.S.Zedwitze

V přízemí věže kostela je umístěn náhrobní kámen Hanse Sebastiana von Zedwitze, který v roce 1580 získal panství kynžvartské od pánů ze Schwamberga. Jeho syn Christoph Heinrich von Zedwitz dal patrně postavit první zámeckou stavbu na místě dnešního státního zámku. Na obvodě náhrobku je špatně čitelný a silně poškozený gotický nápis: "... im 1582. jar.../ bris abents zwischen 5 und 6 uhr starb der gestreng,edl und ehrenvest / Hans Sebastian von Zedwitz uff... / ... Kunigswardt... land- und burggraff zu Eger. dem gott ganidig." Náhrobní deska z vápence je 2,30 m vysoká a 1,20 m široká. Představuje reliéfně zachycenou postavu v renesančním obleku. Hlava a nohy jsou značně poškozeny. Ve všech čtyřech rozích náhrobku jsou vytesány erby, dnes již dost nejasné.V oratoři presbytáře je umístěn další náhrobek z druhé poloviny 16. století. Je velmi špatně zachovalý. Náležel patrně také někomu z rodu Zedwitzů nebo Schirdingerů, kteří drželi panství kynžvartské až do bitvy bělohorské, kdy jim byl jejich majetek v r.1621 zkonfiskován a o několik let později jako konfiskát prodán pěti bratrům z rodu Metternichů. Metternichové zřídili brzy nato v kostele svoji rodinnou hrobku. R. 1828 ji kancléř Metternich zrušil a všechny rakve včetně rakve své zemřelé manželky Eleonory Kaunicové dal převést do nově vybudované metternichovské rodinné hrobky v Plasech u Plzně. Tam je i on sám nyní pohřben.