Židovská synagoga

Místo a stáří původní synagogy v Kynžvartu zůstalo neznámé. Doložena je renovace synagogy v roce 1608. V ní došlo v roce 1724 k přepažení modlitební komory. Nová synagoga měla vzniknout v roce 1764 uprostřed ghetta, přičemž za vzor měla sloužit synagoga v Chodové Plané, postavená krátce předtím. Při požáru židovské čtvrti 23. dubna 1871, ztratila střechu, ale byla obnovena. Při vybudování nové, vysoké valbové střechy, byla nad střed objektu přistavěna oktogonální věžička. Nápis nad hlavním, západním vchodem, se týkal renovace z roku 1608. Druhým vchodem se vcházelo přímo na ženský kúr. Galerie byla postavena až v roce 1848. Z galerie bylo možné spatřit protáhlý, starobylý interiér synagogy s okny, mířícími do chrámové zelinářské zahrady. Zdejší stavba se podobala starobylé, přes 700 let staré Pinkasově synagoze v Praze. Půdorys hlavního sálu s bohatou štukovou výzdobou byl 19,5 x 10 metrů, výška 9,8 metrů. Interiér synagogy byl prostorný, osvětlený vysokými okny (po třech a po dvou zaklenutých oknech) a kolem almemoru (řečniště), oploceného jednoduchou dřevěnou mříží, vedly po obou stranách nahoru schody k tzv. "arše úmluvy". Světlý jasný strop i stěny vhodně prosvětlovaly interiér. Synagoga byla dále zdobena mimořádně cennými, vzácnými, bohatými, uměleckými zlatými výšivkami, staletými závěsy, pláštěm Thory a svitkem, i antickým, ručně vyhotoveným kle-kodosem. Šlo pravděpodobně o původ z roku 1608 podle podobné výbavy jezuitského kostela v hornorakouském Kremsmünsteru u Welsu. Měl to být dar od jezuitů zdejším Židům za poskytnutí útočiště před pronásledováním. Hostům z lázní se ukazovalo deset starých mešních svícnů, pláště Thory závěsy, církevní náčiní ze zlata a stříbra, kde věnovací zápisy těchto darů ukazovaly na vysoké stáří nad 300 let. V roce 1930 žilo v Lázních Kynžvartu již jen 12 Židů a vzácnou synagogu vypálili místní henleinovci o tzv. "Křišťálové noci" z 9. na 10. listopadu 1938 podobně jako jinde v Sudetech. Později byla stržena a srovnána se zemí.