Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Město Lázně Kynžvart
Lázně Kynžvart
Město Lázně Kynžvart Město Lázně Kynžvart

Město Lázně Kynžvart se nachází v chebském okrese Karlovarského kraje, uprostřed trojúhelníku lázeňských měst Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Dominantou města je na západním svahu položená lázeňská čtvrť, která vděčí za svůj vznik třem darům přírody: blahodárnému klimatu, minerálním pramenům a ložiskům slatiny v okolí.

Zobrazit více

Symboly města

Stejně jZnakako ostatní města i městečka, měly na rozdíl od vsí, (dnešní) Lázně Kynžvart (mimo jiné) tzv. znakové právo. Privilegium o udělení znaku se nedochovalo (bylo-li vůbec vydáno), jak ale dokládají pečeti někdejšího městečka, jeho vznik zřejmě souvisí s pány z Plavna (vrchností v 15. století) erbu zlatého lva s červenou korunou a zbrojí (tj. drápy i jazykem) v černém štítě (viz proto figura poloviny zlatého lva). Svým staletým užíváním (až dodnes) je znak právně tzv. vydržený a právoplatný. Kodifikovaný proto i ve známém (dříve závazném) kompendiu Jiřího Čarka: Městské znaky v českých zemích, Praha 1985.

Je jisté, že během staletí užívání žel docházelo a i dnes občas dochází ke kolísání správné podoby (jakéhokoliv) historického znaku (jak v případě jednotlivých tinktur tak i celých figur). Nyní je proto znak vypracován v historicky i heraldicky ideální podobě včetně tzv. zbroje.

Heraldika totiž pracuje s tzv. tinkturami, tj. se dvěma kovy (zlatem a stříbrem, tak je popisuje, ale v běžné praxi zobrazuje žlutě a bíle) a čtyřmi barvami (červenou, modrou, zelenou, černou), výjimečně a odůvodněně i tzv. přirozenou barvou (např. lidskou tělovou, hnědou u kmene zeleného stromu či srsti některých zvířat apod.). Přičemž platí (základní) podmínka o střídavém (konstantním) kladení „kovů na barvy“ nebo „barev na kovy“ (tj. kovových figur v barevných polích štítu a barevných figur v kovových polích štítu, případně kombinovaně).

Heraldické figury dělíme na tzv. heroldské (tj. geometrické, pole štítu členící) a obecné (tj. všeobecně známé), vždy ale náležitě (pouze dvourozměrně) stylizované. Stranově (vpravo, vlevo) se znak odborně blasonuje (tj. terminologicky přesně slovně popisuje) jen z pohledu štítonoše (jeho pravé ruky), nikoliv pozorovatele štítu, proto (zdánlivě) obráceně, samozřejmě pokud není osově souměrný.

V souvislosti s udělením vlajky města je proto Podvýbor pro heraldiku a vexiVlajkalologii Poslanecké sněmovny ČR logicky žádán také o zařazení historického znaku Lázní Kynžvart do Registru komunálních symbolů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (REKOS) a stanovení jeho závazného tzv. blasonu (tj. heraldicky odborného a terminologicky přesného slovního popisu).

U každého heraldického znaku totiž platí, že jeho kresba není „logotyp“ (přesně graficky zkonstruovaná chráněná značka či známka) a může se autorskou stylizací kreslíře v průběhu času (staletí) měnit a proto (ku prospěchu věci) i mírně lišit od starší předlohy, ale právě blasonem (odborným popisem, dle něhož je každý zkušený heraldik schopen znak správně nakreslit, aniž by musel vidět prvotní kresbu). Závazně definovaná podoba zůstává (tj. všechny předepsané tinktury a ve vzájemné pozici stanovené figury) musí být vždy takto (nyní i v budoucnu) důsledně dodržena:

V červeno-stříbrně polceném štítě poloviny zlatého lva se stříbrnou zbrojí a zlatým jazykem.

Návrh (na stožár vztyčované) vlajky nebo praporu (pevně spojovaného s žerdí) opakuje všechny tinktury i figury znaku, jejich předvedením ze (svislého) červeného štítu do (vodorovně obdélníkového) červeného vlajkového listu. Taková vlajka se nazývá heraldickou a je i pro laika plně identifikovatelná (poznatelná) svou shodou s podobou historického znaku, ze kterého vychází.

List tvoří dva svislé pruhy, červený a bílý. Uprostřed polovina žlutého lva s bílou zbrojí a žlutým jazykem. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Vlajkový list je o stranovém poměru šířky k délce 2:3 (daném státní vlajkou České republiky) a ve vexilologickém popisu vlajky se (na rozdíl od blasonu znaku) nikdy nemluví o stříbrné a zlaté tinktuře kovu (tak jako na hmotově pevném štítě, kde se plátkový kov dříve skutečně používal), ale vždy bílé a žluté barvě tkaniny a tak se i vyrábí.

PhDr. Zdeněk Kubík

Zastupitelstvo města schválilo 26. února 2018, usnesením č.23, podobu historického znaku města Lázně Kynžvart k registraci a návrh vlajky, který se stal přílohou žádosti o její udělení předsedou Poslanecké sněmovny ČR.

Předseda Poslanecké sněmovny má na základě zákona o obcích pravomoc udělovat komunální symboly - znak a vlajku.

Udělení symbolu doporučí předsedovi Poslanecké sněmovny Výbor pro vědu, vzdělání, mládež a tělovýchovu na základě projednání v jeho Podvýboru pro heraldiku a vexiologii.

Rozhodnutím č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 3. května 2018 byla městu Lázně Kynžvart vlajka udělena a 25. června 2018 slavnostně předána.

Miloslav Pernica

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.
Volně ke stažení:

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
29 30
1
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25
1
26
27 28 29 30 31 1 2

Jsme členy

MAS 21

MAS 21

www.mas21.cz
Mariánskolázeňsko, o.p.s.

Mariánskolázeňsko, o.p.s.

www.marianskolazensko.net
SMO ČR

SMO ČR

www.smocr.cz

Bad Bocklet (DE) www.badbocklet.de

Bad Bocklet je obec v okrese Bad Kissingen v Bavorsku v Německu. Je to obchodní město a lázně. Bad Bocklet leží v ohybu řeky Fränkische Saale ve Frankách asi 10 km severně od okresního města Bad Kissingen . Na severní straně obec hraničí s okresem Rhön-Grabfeld.

Schöneck (DE) www.stadt-schoeneck.de

Schöneck je město v okrese Vogtlandkreis ve Svobodném státě Sasko , Německo . Nachází se 18 km jihovýchodně od města Plauen , a 35 km severně od Chebu . Schöneck je známý jako největší lyžařské středisko ve východní části Německa. S více než 700 m.n.m. je nejvýše položeným městem v okrese Vogtland. Nachází se v „hudebním koutku“, v regionu, kterému se tak říká kvůli historii výroby hudebních nástrojů.

Kde nás najdete?

Město Lázně Kynžvart
nám. Republiky 1, 35491 Lázně Kynžvart