1454 - 1558

Historie města v datech 1454 - 1558

Tito propůjčují panství Kynžvartské na deset let s rudnými doly (těžba zlata a cínu). To se stalo dne 10.listopadu 1454. Nájemci byli Jürg Gansmann a Hans Rudel.

V roce 1460 daruje vdova po Hynku Krušinovi obraz na hlavní oltář - svatou Margaretu , která se tímto stává patronkou zdejšího kostela. 23.července 1464 propůjčuje Jindřich z Plavna městu Kynžvart a Žandov právo na těžbu rudy a právo pivovarečné.

V roce 1479 byl povolán opat z Waldsassenu Nikolaus Weisser , aby oddal jeden šlechtický pár , ale sám při obřadu zemřel.

V letech 1486 - 1488 je hejtmanem na Kynžvartu Ulrich von Zedwitz. Jmenovací listina se dochovala dodnes a nachází se v Chebském městském archivu.

V roce 1500 pánové z Gutensteinu ničí se svojí soldateskou středověký kostel a rabují v městečku. Kostel byl během tří let znovu opraven.

V roce 1509 - 1510 panuje Johan IV. z Gutensteinu na hradě Kynžvart a je též hradním pánem v Chebu.

V roce 1510 vykupuje Kynžvart král Ladislav II. Jagelonský.

31.března 1534 prodává habsburg Ferdinand I. , královský majetek Kynžvart se dvěma přilehlými vesnicemi Johanovi z Pluhů a jeho bratranci Kašparu z Pluhů. Za prodej tohoto majetku dostává Ferdinand I. 18460 zlatých. Zároveň jim uděluje vodní právo na využívání vody z dvouhrázového rybníka pod Kynžvartem.

V tomto století vrcholila těžba cínu , stříbra a zlata kolem Kynžvartu. Sedláci opouštěli svoje pole a snažili se rýžováním zlata v okolních potocích co nejrychleji zbohatnout. Toto dosáhlo takové vrcholu , že musela zasáhnout vrchnost a zakázat tento druh těžby a rýžování. Kynžvart se však nikdy nestal hornickým městem , jako například Jáchymov nebo Stříbro.

24.dubna 1547 byl Kašpar z Pluhů jako jeden z hlavních vůdců stavovského povstání , zbaven veškerého majetku a vyhnán z království Českého. 50 kyrysarů obsadilo městečko , protože občané se postavili na stranu svého pána.

10.října 1558 prodává Ferdinand I. znovu panství Kynžvart za 18900 zlatých pánům Jindřichovi a Zdeňkovi ze Švanberku. Na prosbu Jindřicha ze Švanberku , uděluje císař Maxmilián II. městečku Kynžvart následující trhovní privilegia , a to: jednou týdně ve čtvrtek pořádat trh a dvakrát do roka trh koňský.