Navigace

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Odkazy

živý kraj

karlovarský kraj

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

Mobilní aplikace

V obrazeGoogle playApp Store

Dotace z rozpočtu Karlovarského kraje

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

CEDES

 CEDES

Rozpočet

Rozpočet

Obsah

Historie města v datech 1582 - 1604

Posledními majiteli kynžvartského panství byli Zedwitzové. Ve zdejším kostele sv.Markéty je zachován hrobní kámen Jana Šebestána Zedwitze z roku 1582. Na něm gotickým písmem , značně poškozeným je napsán den , hodina a rok úmrtí hradního pána , hraběte Jana Šebestána Zedwitze. V roce 1597 obdržel od císaře Rudolfa II. v zástavu panství Kynžvart jeho syn Kryštov Jindřich Zedwitz pro sebe a své syny.

Na počátku 17.století hrad již nevyhovoval renesančním životním nárokům a proto Zedwitzové pod Kynžvartem postavili malý barokní zámeček s hospodářskými budovami. To vše bylo značně poškozeno a mnohé zcizeno příchodem Švédů ku konci třicetileté války v roce 1647-48 , kdy již na zámečku sídlil Filip Emmerich Metternich Vinneburg. K zámku patřila kovárna , hájovna , sýpky , kolový mlýn , stáje , statek , zahradnictví a pivovar.

Při povstání českých stavů v roce 1618, na jejichž straně stáli Zedwitzové a proto po nešťastné bitvě na Bílé Hoře v roce 1620 byl jim veškerý majetek zkonfiskován a v roce 1622 přešel na pět bratrů z rodu Metternich Vinneburg. Byli to Jan Reihart – kanovník Magdeburský, Karel – kanovník Augsburský, Filip Emmerich – kanovník Trevírský, Wilhelm – rada Trevírského kurfirsta a Lothar – rada Trevírského kurfirsta.

Tito již v roce 1623 zažádali o koupi Kynžvartu a k němu náležících osad s veškerými polnostmi a rozsáhlými lesy. Této žádosti bylo vyhověno v roce 1630. Ke kynžvartskému panství patřily ještě i lesy v okolí Tří Seker. Tento společný majetek byl v 2.polovině 17.století vykoupen a přešel do nedílného majetku hraběte F.E.Metternicha Vinneburga. V této době rozmáhalo se a vzkvétalo panství Kynžvart , právě tak jako za jeho potomka knížete Klementa Václava Lothara Metternicha Vinneburga , který zdědil po svém otci 11.ledna 1804. Tento se později stal kancléřem mocnářství Rakousko-Uherska. Byl to muž , o kterém se říkalo že má tři velká P – chytrý , hezký a bohatý. Z té doby má Kynžvart svůj znak. Je to rozpolcený štít , vpravo červený , vlevo stříbrný , v něm půl zlatého lva s tlapami zvednutými do strany levé. Později přibyly v horní části tři květiny.