Obsah
Historie města v datech 1943 - 1945
Za války byl v Kynžvartě tábor RAD – Říšské pracovní služby. V něm pracovali němečtí chlapci , připravující se na příští nasazení v armádě. Podobné tábory byly v nedalekém Žandově a Sangerberku. Lázeňská čtvrť se za války změnila v lazaret , kde byli ranění němečtí vojáci s amputovanými končetinami. Vojenské lékařské ošetření v lazaretech bývalo různé odbornosti , od dobrého až po primitivní. Byli lékaři , obáváni u raněných pro své neodborné a zbytečné zákroky amputacemi. Takový prý byl vojenský lékař v Centrálních lázních v Mariánských Lázních , na kterého i po 50 letech vzpomínali ranění z jeho oddělení.
Za války pracovali v Kynžvartě stejně jako v okolních obcích zajatci. Rusové tu byli na pile u nádraží a v srpnu 1943 se pokusila skupinka o útěk. Ruský poručík Vešort byl zastřelen u dvora Haselhofu , další pochytáni v lesích. Ve sklárně byl oběšen ruský zajatec proto , že v dílně vytekla vana s roztavenou sklovinou. 7.února 1945 bylo zatčeno v městě 17 ukrajinských dělníků a švec Steiner za poslech cizího rozhlasu.
Když se blížila v květnu 1945 fronta , Kynžvart se připravoval k obraně. Ráno 6.května přijížděly americké jednotky 97.pěší divize od Chebu a Staré Vody. Kynžvart se jim zdál soustředěním německého odporu. V městě bylo asi 500 německých vojáků. Velitel folkšturmu , učitel Bretschied , udílel rozkazy k obraně města a nařídil vyhodit do povětří dva železniční viadukty , u dvora Haselhof a u Žandova. Železniční spojení bylo zcela přerušeno.
K obraně byli povoláni i mladí z tábora RAD , kteří své lopaty a krumpáče zaměnili za zbraně. Funkcionáři NSDAP ovšem z města prchli.
Dopoledne vyšly na náměstí kynžvartské ženy , stanuly před budovou radnice a žádaly , aby bylo město ušetřeno a vydáno bez boje.
Ve 13 hodin začal postup amerického vojska na město. Americké tanky se blížily k městu třemi proudy. První proud tanků s bílou hvězdou jel od západu od Milíkova a Úbočí po úpatí Císařského lesa. Druhý mířil od jihozápadu po silnici od kynžvartského zámku. Tyto dva proudy se spojily ve městě u sochy sv.Vavřince. Třetí proud tanků přijížděl od Staré Vody a ve městě obsadil důležitou křižovatku. Američané pak vjeli z obou stran na náměstí. Před radnicí stál bledý starosta s bílou vlajkou v ruce a předal město Američanům.
Tím však věc neskončila. Když americké tanky postupovaly vzhůru po silnici na Kladskou , narazili na odpor v lázeňské čtvrti , kde se několik mladíků z tábora RAD zabarikádovalo a z palebných postavení při silnici ohrožovalo s kulomety a pancéřovými pěstmi postup Američanů. Po krátkém boji byl odpor hrstky fanatiků zlomen. Několik jich padlo. Američané s obrněnými vozy prorazili a postupovali nyní již obezřetněji po silnici lesem vzhůru na Kladskou.
Americké vojsko pod městem obsadilo Metternichův zámek a zde zřídilo velitelství 1.pěší divize. Bylo to sídlo Maj. Gen. Clifta Andruse. Později byl Metternichův zámek letním sídlem amerického velvyslance Steinhardta. Část vojska USA bydlela v táboře RAD pod městem. Na Kladské byla umístěna americká posádka a velitelem zámečku byl nadporučík Edie Gorman z Tennesse.
Když přišel 18.května 1945 s příkazem od OSK Cheb jako vládní komisař pro Kynžvart – Antonín Kučera , uvítali ho dva Češi – lesník Wollner a lékárník Kříž. Americký velitel města uznal až po intervenci u amerického velitelství. Kučera se ujal úřadu. Rozpustil obecní německé zastupitelstvo a převzal německé úředníky. V té chvíli se nedalo nic jiného dělat. Čechů tu nebylo.
